Ahoj holky,

jdu se vám vypovídat, protože už jsem fakt nešťastná. Náš malý syn neskutečně upřednostňuje manžela přede mnou. Samozřejmě jsem moc ráda za to jaký mají vztah, manžel se mu maximálně věnuje, hraje si s ním atd., jenže mě zastane i ve chvíli kdy většina dětí chodí za maminkami si nechat pofoukat bebíčka. Manžel je teď s náma doma a Domík mě opravdu ignoruje. Včera, když jsem šla vyvenčit psa a pak se vrátila domů, tak malý přiběhl ke dveřím, podíval se na mě a zabouchl mi před nosem. Pak se bouchnul o hranu stolu a když jsem ho chtěla jít konejšit, tak mě odstrčil a opět utíkal za tatínkem. Takhle je to celý dny už asi týden. V noci se budí a volá na tátu, ráno, když k němu vstanu, tak zase chce tátu, koupat a přebalovat smí jenom táta a mně je už z toho opravdu smutno. Snažím se být dobrá máma, když jsme spolu sami, tak mi dá najevo svojí náklonnost, ale jakmile je doma tatínek, tak jsem zkrátka vzduch. Já vím, že si ho chce užít, protože tatínek s ním netráví tolik času jako já, navíc si s ním jenom hraje, zatímco já ho komanduju, učím ho samostatnosti, abych mohla dělat jiné věci v domácnosti, ale to přeci ze mě nedělá špatnou mámu.
Sama nemám dobrý vztah s mámou a tak se o to víc snažím, aby moje nová rodina fungovala, ale nedaří se mi to. Je mi z toho opravdu hrozně.

Já vím, že je to těžký, ale neber si to osobně. Domča se v tatínkovi vidí. Je to chlap a chlapi drží spolu. U nás je to taky svátek, když mají děti tatínka doma a nenechají ho v klidu, protože jsou šťastné, že ho mají a já mám klid Zlehčuji to, ale určitě to nebude takhle pořád

[quote="Ajka07"]Já vím, že je to těžký, ale neber si to osobně. Domča se v tatínkovi vidí. Je to chlap a chlapi drží spolu. U nás je to taky svátek, když mají děti tatínka doma a nenechají ho v klidu, protože jsou šťastné, že ho mají a já mám klid Zlehčuji to, ale určitě to nebude takhle pořád [/quote

V to doufám, že to není napořád, protože jinak by to moje srdíčko asi neuneslo :-D Asi máš pravdu, možná to zbytečně dramatizuju a vidím v tom něco víc Ale opravdu mě to mrzí. Děkuju :-)

v předposlední větě je zakopán pes, ty se musíš věnovat i domácnosti, komanduješ, protože vychováváš, ale on si s ním je hraje a je ten "hezký", neboj to zase přejde

Děkuju za podporu :-) Bylo mi to všechno tak hrozně líto, ale teď se opravdu snažím upnout na to, že to zase přejde. Asi to opravdu nesmím brát tak osobně, protože pak si tím ještě víc ubližuju.

To věřím, že tě to mrzí a jsi z toho nešťastná. Já moc neporadím, u nás je to úplně naopak, u nás se ignoruje táta a taky ho to mrzí. Asi nejspíše to chce čas, anebo také najít si něco co prostě budete dělat jenom spolu, co třeba táta dělat nemůže, já nevím ,třeba spolu choďte na bazén, nebo do MC nebo tak něco.

Ahoj,
vyraž k holiči a nech kluky, ať spolu připraví oběd, nebo večeři. Nedělej jim alespoň jedno odpoledne " asistenta " ;-) Ty si odpočineš, uvolníš se. A chlapi se dostanou do situace, ve které jsi s malým ty a to "nonstop"
a hlavu vzhůru!!§ ;-)