tak ženy, vás tu čtu... já taky budu za blbku, co si chodí lehnout s rok a půl starým dítětem a uspává ho.... do 7 měsíců spal sám v postýlce, jen jsem u něj byla než usnul, pak se začal 30x za noc budit a vysírat, po třech měsících totálního vyčerpání (protože mě nikdo nevystřídal v noci atd) hjsem to vzdala, vzala kluka do postele a spali jsme až do ted spolu, táta na gauči, ale postupně začal spát celou noc.... a ted má svou velkou postel a i tak tam s ním jdu a lehnu si k němu a on si usne za chvilku, v noci teda přeleze k nám, ale já si to tak zvykla, že mi přijde až divný, když se někdy stane, že spí celou noc sám... podotýkám, že je vzhůru několikrát za noc už od narození a není to na jídlo....prostě nespí metodu řvaní uznávám, ale jsem fakt měkká na to ji používat.... někdy ho tam zavřu, když ho mám plný zuby a dělá kraviny, jenže se mi do dvou minut začne dusit, tak tam s ním prostě být musím...a že by jako líp spal, když řve, se mi nezdá... ale mám v plánu s tím druhým, že ho teda z postýlky nevyndám ani prd...:-) ale až budu zase 3 měsíce nonstop vzhůru, tak ho vyndám....to je mi jasný... takže já tohle nedělám a taky žijem.....
Já tě zcela chápu. Já měla Julii v posteli první půl rok. postýlku nesnesla a se mnou v posteli spala jak andílek celou noc. Dokud byla miminko, tak to šlo, ale pak jak už lezla, tak musela do postýlky páč už jsme se nevyspal nikdo. Ale i tak, spala do pěti a pak skončila v posteli s náma, ale to už šlo, to už bylo skoro ráno. Jenže pak přišle manžel, že půjde buď dolu do pokojíčku Jula nebo on, že se chce vyspat, tak jsme přestěhovali Julu. První 3 dny poplakávala, ale žádnej extra řev, když jsem tam přišla, tak výtlem, takže jsem pak za ní zavřela dveře a bylo, Každý den usínala dřív. Budila se ale pořád 1x za noc. Žádná hrůza, ke všemu to bylo nad ránem, ale vzhledem k tomu, že 3x do týdne vstávám v 6 do práce a ona mi udělala budíček ve 4, tak to byl pak mazec celej den Vyplynu.lo to nějak samo, já řekla chlapovi, že vypínám chůvičku, že se chci vyspat aspoň do těch 4....no a on jí nezapnul. Spali jsme krásně všichni až do rána. Jula se teda určitě vzbudila, ale když nikdo nešel, tak zase usnula. Pár dní na to jsem si chůvičku zapínala, ale na minimální hlasitost, páč mě budilo sebemenší zašustění v chůvičce, takže mě vzbudil opravdu jen velký pláč, kterým mě volala na mlíčko a po pár dnech začala spát komplet celou noc. Teď jí dám spát před osmou večer a vstáváme (když nejdu do práce) zase kolem sedmé osmé ráno....dneska v devět Takže nám hlavně pomohl pokojíček, ale to vyplakání tam bylo taky. Záměrně píšu vyplakání, protože o nějakým řevu nemůže být ani řeč
_________________ _________________ Staniční sestra, ale momentálně mateřská
tak ženy, vás tu čtu... já taky budu za blbku, co si chodí lehnout s rok a půl starým dítětem a uspává ho.... do 7 měsíců spal sám v postýlce, jen jsem u něj byla než usnul, pak se začal 30x za noc budit a vysírat, po třech měsících totálního vyčerpání (protože mě nikdo nevystřídal v noci atd) hjsem to vzdala, vzala kluka do postele a spali jsme až do ted spolu, táta na gauči, ale postupně začal spát celou noc.... a ted má svou velkou postel a i tak tam s ním jdu a lehnu si k němu a on si usne za chvilku, v noci teda přeleze k nám, ale já si to tak zvykla, že mi přijde až divný, když se někdy stane, že spí celou noc sám... podotýkám, že je vzhůru několikrát za noc už od narození a není to na jídlo....prostě nespí metodu řvaní uznávám, ale jsem fakt měkká na to ji používat.... někdy ho tam zavřu, když ho mám plný zuby a dělá kraviny, jenže se mi do dvou minut začne dusit, tak tam s ním prostě být musím...a že by jako líp spal, když řve, se mi nezdá... ale mám v plánu s tím druhým, že ho teda z postýlky nevyndám ani prd...:-) ale až budu zase 3 měsíce nonstop vzhůru, tak ho vyndám....to je mi jasný... takže já tohle nedělám a taky žijem.....
Já tě zcela chápu. Já měla Julii v posteli první půl rok. postýlku nesnesla a se mnou v posteli spala jak andílek celou noc. Dokud byla miminko, tak to šlo, ale pak jak už lezla, tak musela do postýlky páč už jsme se nevyspal nikdo. Ale i tak, spala do pěti a pak skončila v posteli s náma, ale to už šlo, to už bylo skoro ráno. Jenže pak přišle manžel, že půjde buď dolu do pokojíčku Jula nebo on, že se chce vyspat, tak jsme přestěhovali Julu. První 3 dny poplakávala, ale žádnej extra řev, když jsem tam přišla, tak výtlem, takže jsem pak za ní zavřela dveře a bylo, Každý den usínala dřív. Budila se ale pořád 1x za noc. Žádná hrůza, ke všemu to bylo nad ránem, ale vzhledem k tomu, že 3x do týdne vstávám v 6 do práce a ona mi udělala budíček ve 4, tak to byl pak mazec celej den Vyplynu.lo to nějak samo, já řekla chlapovi, že vypínám chůvičku, že se chci vyspat aspoň do těch 4....no a on jí nezapnul. Spali jsme krásně všichni až do rána. Jula se teda určitě vzbudila, ale když nikdo nešel, tak zase usnula. Pár dní na to jsem si chůvičku zapínala, ale na minimální hlasitost, páč mě budilo sebemenší zašustění v chůvičce, takže mě vzbudil opravdu jen velký pláč, kterým mě volala na mlíčko a po pár dnech začala spát komplet celou noc. Teď jí dám spát před osmou večer a vstáváme (když nejdu do práce) zase kolem sedmé osmé ráno....dneska v devět Takže nám hlavně pomohl pokojíček, ale to vyplakání tam bylo taky. Záměrně píšu vyplakání, protože o nějakým řevu nemůže být ani řeč
Jo ještě doplním, ano, julie spí v jiném patře než my, ano, chůvičku už nepoužívám, ale rozděluje nás jen prkenný strop a podlaha (žádný panel nic), takže když brečí kvůli něčemu, tak jí slyším krásně a jí kupodivu nebudí to dupání po tý podlaze
_________________ _________________ Staniční sestra, ale momentálně mateřská
tak ženy, vás tu čtu... já taky budu za blbku, co si chodí lehnout s rok a půl starým dítětem a uspává ho.... do 7 měsíců spal sám v postýlce, jen jsem u něj byla než usnul, pak se začal 30x za noc budit a vysírat, po třech měsících totálního vyčerpání (protože mě nikdo nevystřídal v noci atd) hjsem to vzdala, vzala kluka do postele a spali jsme až do ted spolu, táta na gauči, ale postupně začal spát celou noc.... a ted má svou velkou postel a i tak tam s ním jdu a lehnu si k němu a on si usne za chvilku, v noci teda přeleze k nám, ale já si to tak zvykla, že mi přijde až divný, když se někdy stane, že spí celou noc sám... podotýkám, že je vzhůru několikrát za noc už od narození a není to na jídlo....prostě nespí metodu řvaní uznávám, ale jsem fakt měkká na to ji používat.... někdy ho tam zavřu, když ho mám plný zuby a dělá kraviny, jenže se mi do dvou minut začne dusit, tak tam s ním prostě být musím...a že by jako líp spal, když řve, se mi nezdá... ale mám v plánu s tím druhým, že ho teda z postýlky nevyndám ani prd...:-) ale až budu zase 3 měsíce nonstop vzhůru, tak ho vyndám....to je mi jasný... takže já tohle nedělám a taky žijem.....
jojo ja to tak delam i s dvouletou :D no ted spala s nama v loznici v maly postylce a to sem ji mela prirazenou u postele a nez usla tak sem ji drzela za ruku a nebo kdyz sem si pred usnutim (jejim) cetla knizku tak si vlezla zamnou a usla mi na hrudniku (sem ji predcitala) ale DNES je den D a zkusim ji nechat spat u sebe v pokoji ale stejne tam s ni budu do te doby nez usne to mi je jasny :D takze pro me nejsi divna
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru
Vyplynu.lo to nějak samo, já řekla chlapovi, že vypínám chůvičku, že se chci vyspat aspoň do těch 4....no a on jí nezapnul. Spali jsme krásně všichni až do rána. Jula se teda určitě vzbudila, ale když nikdo nešel, tak zase usnula. Pár dní na to jsem si chůvičku zapínala, ale na minimální hlasitost, páč mě budilo sebemenší zašustění v chůvičce, takže mě vzbudil opravdu jen velký pláč, kterým mě volala na mlíčko a po pár dnech začala spát komplet celou noc. Teď jí dám spát před osmou večer a vstáváme (když nejdu do práce) zase kolem sedmé osmé ráno....dneska v devět 
