Tak vám popíšu svůj porod. Měli jsmee plánovaný císař na 1.7. Nástup do porodnice 30.6 ve 13hod. Bylo vedro k padnuti a odpo šílená buřa. V porodnici ozvy a vyšetření a pak šup na pokoj. Byla se mnou mamča taky plán císař. Ovšem kdybych věděla co si s ní potažmo jejím přítelem užiju.... Raději nemyslet. Odpo poho v 17 další ozvy a mezitím krev atd. No paní šla první a já jako rduhá kolem 9hod. Celou dobu jsem byla v poho ale pak to na mnenějak přišlo. Chlapa nechtěli uvolnit z práce tak jsem nevěděla jestli to stihnee. Zavezli mne na sál tam se mne zeptali jakou narkozu jsme s anestezio naplanovali. já že za mnou nikdo nebyl. Tak se mne anestezioložka zeptala co to bude, já že nevíme a ona teda že to musíme dát spinál at si to překvpko užiju. No tak nervy začly pracovat jsem se jim tam rozbrečela, tak mne ulklidnovala že to budou hormony, já si vzpoměla na mou maminku která už tady není a Filípka nám poslala určitě ona. Tak mi pichli spinal lehla jsem si a přestávala cítit nohy a nakonec i břicho. Dost špatně se mi dýchalo a takn říkám at mi povídají něco pěkného a Sestra že mi bude říkat co dělají dr. se ptám jestli už řežou a ona že né. Za chvíli říka že už to začlo a že teda jestli si myslím co to bude, a já že jo že si myslím že kluk. A Ona že už je vidět hlavička áááá je to Filípeek. Čas 9.40. A už se nám stihnul i počůrat. Pak mi ho na chvíli ukázali za plentu celého bílého od mázku. Tak jsem ho líbla se slzama v očích. Pak ho šli umýt a zvážit a mne došili . Celá to trvalo cca hodku. Pak mne odvezli na dospavací pokoj mezitím mi řekli že tu byl chlap že ho videl Filípka onunal olíbal pofotil a fičel. Na dospávaku jsem měla strach at začnu cítit nohy. Bylo to v poho. Po 2 hodkách na pokoj 24hod ležet to bylo utrpení. Odpo mi dovezli Filípka bykl krásný a je pořád. Druhý den začít pomalu chodit a další den jsem o pořezaném bříse ani nevěděla. Boje s kojwením opět a zas, Málo mlíka málo pil zak zase vážit a dokrmovat. Ale už jsem se těšila domů. Byly zrovna svátky tak v to po před chtěli všechna vyšetření tak to byly stresy sotva děti usly hned je někdo budil. Všechna vyš v pořádku ai to srdíčko. Jsem ráda že mám 2 zdravé kluky. Přítel ot mé spolubydlící si dělal z porodnice holubník ještěv 7 večer se tam poflakoval u nás na pokoji, po odpoledni si přišel v 11 v noci na návštěvu a tak celkově. Byl tmavší pleti ale od prvního pohledu vypadal slušně od druhého už né. Paní kouřila do porodu víc jak krabičku denně , do 7 měsíce dělala v hospodě převážně bnoční a ten její v době kdy otěhotněla jel na pervitinu 4 měsíce. Tak j jsem byla ráda že šli o den dřív domů- Ted jsme hezky doma v klidu a v pohodě si to děláme podle sebe. Kubík je k Filípkovi zlatý pusinkuje ho a hladí. Tak to asi vše je to dlouhé čtení

krasne napisane, len teda ta spolubydlici nic moc

Wau wau wáááááááááu,tak hezky jste to zvládli,ale ta druhá rodinka teda masakr
A ještě jednou gratuluji k Filípkovi

zvládla jsi to báječně! ještě jednou gratulace k chlapákovi

Krásný až na tu spolubydlící

Moni ta spolubydlící teda děs ale hlavně že je Filípek na světě

Mony já ti řeknu, že ta spolubydlící byla teda pěkná kráva :-)) a ten její taky, ale to už je jedno, jste v klídku doma, v pohodě.... Filda je krasavec a tys to parádně zvládla...hodně zdravíčka přeju